Vše ke kondenzátorům aneb formování, repase, výměny a další ....

Kondenzátory jsou základními pasivními součáskami v elektrotechnice a setkáme se s nimi naprosto všude. Proto bude dobré, když uvedu pár poznatků a postřehů, které jsem během praxe poznal. Ne všechny straré kondenzátory jsou určeny na vyhazov bez možnosti druhé šance. Hlavně ve starých přístorjích by byla velká škoda si poničit dobový vzhled zařízení! .... A také se dozvíte, které raději vždy vyhodit, když je jen zahlédnete ....

Repase svitkových kondenzátorů

Ve starých rádiích a televizorech vyrobených do 50. let se můžeme setkat s kondenzátory, které jsou zalité asfaltem a velmi často bývají v plastové trubičce. Byla by věcná škoda poškodit dobový vzhled a vyměnit je za nové žluté Tesly nebo podobné. Staré nasají totiž vlhkost netěsností asfaltu, získají svod a mohou velmi lehce poté i explodovat. Zda je v pořádku můžeme zjistit tak, že ho například zapojíme na anodové napětí a na druhém vývodu zjistíme, zda něco prochází skrz. Také pokud je vadný asfltový svitek, vydává teplo a pouzro je až vařicí. Proto můžeme využít příležitosti a dát jim druhou šanci – je to velmi jednoduché. Trocha cviku a za malou chvíli vše půjde jako po másle. Vezme se původní kondenzátor a vyndá se asfaltový zátav. Někdy to jde samo, ale nejlepší je použít horkovzdušné pistole (s tou však opatrně). Já si dávám tu práci, že nevytahuji, ale vše odstraním a pak po repasi vylévám.  Je to časově mnohem náročnější, ale výsledky stojí za to. Po odstranění zátavů na obou koncích vytlačíme původní svitek (elektrolyt) z pouzdra a to řádně očistíme od nečistot a zbytku folií.

Nyní můžeme vložit nový, prostrčit vývody zátavy a zaletovat součástku zpět do přístroje. Já však pouzdro ještě vycpu a vršek vylévám asfaltem, který si předem rozehřeji. Případné nerovnosti hladinky se dají srovnat pájkou. Výsledek je výborný a kondenzátory vypadají jako z výroby. Jen jsou opět plně funkční.

Jen je potřeba dát si pozor, abychom si nesedřeli nebo nesmyli nápisy. Záleží na barvě a podmínkách, jak byla součástky uchovávána. Někdy už při pouhém dotyku zůstávají popisky na prstě a zbývá jedině celé místo přelakovat, aby se zamezilo dalšímu stěru.

Hnědé svitky zn. TESLA

Nikdo jim neřekne jinak než "hovňák" a přezdívka je velmi výstižná. Nejen díky barvě si jí vysloužily, ale hlavně kvůli jejich kvalitě. Jmenovitě lze obvinit řady TC171, 172, 173, 174 a 175 a pak veškeré MP (metalizovaný papír) TC180, 181, 182, 183, 184 - ty velmi rády explodují. Zde platí jednoduché pravidlo - pokud je kondenzátor prasklý nebo napraský - okamžitě vyměnit. Na některých méně kritických místech mohou fungovat dále bez problému. Většinou však díky zastříknutí v umělé hmotě a teplotním změnám napraskají, získají svod a jsou na vyhazov. Opět pokud si nejsme jisti stavem a chceme si tam svitek mermomocí nechat, zkuste ho přes anodové napětí, zda něco propouští.

Impregnace hnědých svitků a částečné opravy

Dobové zdroje uvádí, že proti popraskání a nasátí vlhkosti pomáhá tzv. impregnace. Tj. zakonzervování svitku proti poškození. Postup se hlavně doporučoval u kvádrovitých kondenzátorů vyrobených z MP. V praxi byla ochrana malá a všechny impregnované součástky, co mi přišly pod ruku, byly stejně vadné. Takže v dnešní době naprosto bezvýznamné, ale jako o zajímavosti jsem se zmínit musel.

Též podobná věc je oprava MP svitků. Nejen, že rády praskaly, ale velmi rády se prorážely. Jako záchrana při proražení se uvádělo odebrat kus zničené fólie a součástku dále provozovat. Jenže většinou šlo o velká poškození, takže se při odmotání zmenšila několikanásobně kapacita a v obvodech, kde tekly velké impulzní proudy, se prorazil znova. Způsob opravy byl tedy spíše improvizační.

Aktualizováno dne 22.8.2013
Editováno dne 20.4.2013